(2009) Mi.Nr. 4748 - 4752 (Block 110) ** - Francie - Červený kříž - 150. výročí bitvy u Solferina

150 let od bitvy u Solferina: Historický milník evropských dějin

Bitva u Solferina, která se odehrála 24. června 1859, patří mezi nejvýznamnější střetnutí druhé italské války za nezávislost. Proti sobě zde stály armády Rakouského císařství na jedné straně a spojené síly Francie a Sardinského království na straně druhé. Výsledek bitvy přispěl k sjednocení Itálie a zároveň se stal klíčovým momentem v dějinách humanitární pomoci.

Průběh bitvy
Bitva se odehrála v oblasti mezi městy Solferino a San Martino v severní Itálii. Bojovalo zde přibližně 300 000 vojáků, což z ní činí jednu z největších bitev 19. století. Rakouská armáda pod velením císaře Františka Josefa I. se postavila proti spojeným vojskům císaře Napoleona III. a sardinského krále Viktora Emanuela II.

Střet byl mimořádně krvavý a chaotický. Rakouské jednotky, přestože se nacházely ve výhodnější obranné pozici, nakonec podlehly lépe organizovanému postupu spojenců. Po celodenním boji utrpělo Rakousko těžkou porážku, což vedlo k jeho ústupu z Lombardie.

Důsledky bitvy
Výsledkem bitvy bylo podepsání příměří ve Villafranca, které znamenalo konec rakouské nadvlády v severní Itálii. Lombardie přešla pod kontrolu Sardinského království, což výrazně urychlilo proces italského sjednocení.

Dalším významným dopadem bitvy byla její humanitární stránka. Švýcarský obchodník Henry Dunant, který byl svědkem utrpení raněných vojáků na bojišti, se rozhodl iniciovat vznik organizace poskytující pomoc obětem války. Jeho úsilí vedlo k založení Mezinárodního červeného kříže v roce 1863 a později i k přijetí Ženevských úmluv.

Památka bitvy dnes
Dnes si bitvu u Solferina připomínáme jako důležitý historický moment nejen v dějinách Itálie, ale i mezinárodního humanitárního práva. Každoročně se zde konají vzpomínkové akce a Mezinárodní červený kříž organizuje tzv. „Pochod Solferinem“, který připomíná vznik hnutí na pomoc trpícím v konfliktech.