(1983) MiNr. 84 - 85 ** - Faerské ostrovy - EUROPA

Známka: 250 oyra

Niels R. Finsen byl dánský lékař, který se proslavil svými průlomovými výzkumy v oblasti léčby světlem. Narodil se 15. prosince 1860 na Islandu, ale jeho vědecká kariéra se rozvíjela v Dánsku, kde získal uznání za svůj přínos v oblasti dermatologie. Finsen je dnes nejvíce známý díky svým objevům v oblasti fototerapie, tedy použití světla k léčbě různých nemocí.

V roce 1903 byl Finsen oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu za své výzkumy v oblasti světelné terapie, zejména za vývoj metody použití ultrafialového světla při léčbě kožních nemocí, jako je lupus vulgaris. Tento typ fototerapie, známý jako Finsenova terapie, měl zásadní vliv na moderní dermatologii a byl považován za revoluční.

Jeho výzkumy však neomezovaly pouze léčbu kožních nemocí. Finsen se také zajímal o léčbu očních onemocnění, kdy vyvinul speciální lampu, která využívala specifické vlnové délky světla k léčbě onemocnění sítnice. Jeho práce měla široký dopad na vývoj terapeutických metod a poskytla nové možnosti pro lékaře v oblasti světelné medicíny.

Finsen byl fascinován nejen vědeckými experimenty, ale i humanitárními principy. I přes těžkou nemoc, která ho postihla, Finsen pokračoval ve svých výzkumech a stal se inspirací pro mnoho vědců i lékařů. Zemřel v roce 1904 ve věku 43 let, ale jeho odkaz v oblasti medicíny a fototerapie zůstává živý i dnes.

Známka: 400 oyra

Alexander Fleming, skotský lékař a mikrobiolog, je jedním z největších objevitelů v historii medicíny. Narodil se 6. srpna 1881 v Lochfieldu ve Skotsku. Jeho nejslavnějším objevem je penicilin, první antibiotikum, které revolučně změnilo způsob léčby infekcí.

Flemingovy experimenty s bakteriemi a plísněmi začaly v roce 1928, kdy v laboratoři neúmyslně objevil, že kultury bakterií byly zničeny určitou plísní, kterou později identifikoval jako Penicillium notatum. Tento objev vedl k vývoji penicilinu, což bylo první antibiotikum schopné účinně léčit bakteriální infekce, jako je pneumonie, sepse či tuberkulóza.

Flemingova práce nevedla k okamžitému rozšíření penicilinu, ale jeho objev položil základy pro další výzkum. V roce 1945 byl za tento přelomový objev oceněn Nobelovou cenou za fyziologii nebo lékařství, kterou sdílel s Howardem Floreym a Sirem Ernstem Chainem, kteří se podíleli na rozvoji penicilinu pro širší použití.

Fleming také studoval bakteriální rezistenci, což byl problém, který si uvědomil již během svého života. Jeho objev ukázal důležitost správného užívání antibiotik, což dnes chápe lékařská věda jako klíčové pro boj proti antibiotické rezistenci.

Fleming zemřel 11. března 1955, ale jeho odkaz žije dál. Jeho objev penicilinu zachránil miliony životů a stále se považuje za jeden z největších pokroků v historii medicíny.