Československo - poštovní známky
Kód: | CSSR-2587-2592 |
Výrobce: | Českosloveská pošta |
Cena: | 15 Kč |
Dostupnost: | Skladem |
Sklad: | 5 ks |
Nominál známky: | 50 h - 7 Kčs |
Rok: | 1983 |
Stav: | ** |
Kat. číslo (POFIS): | 2587 - 2592 |
Kat. číslo (MICHEL): | 2711 - 2716 |
Kat. číslo (St. Gibbons): | 2674 - 2679 |
Kat. číslo (Yvert et Tellier): | 2530 - 2535 |
Příroda je plná fascinujících spojení a příběhů, které se ukrývají v nenápadných zákoutích naší krajiny. Jedním z takových příkladů je lišajník sosnový (Saturnia pavonia) a violka skalní (Viola lutea), dvě odlišné, přesto pozoruhodné bytosti evropské fauny a flóry.
Lišajník sosnový – klenot mezi motýly
Lišajník sosnový, známý též jako noční motýl, se vyznačuje překrásným vzorem křídel, kde dominuje charakteristické „oči“. Tyto okrasné skvrny nejen odpuzují predátory, ale zároveň poutají pozornost lidí, kteří jej obdivují v přírodě. Motýl se vyskytuje především na loukách, lesních okrajích a vřesovištích, kde jeho housenky milují listy vřesu či trnky.
Violka skalní – barvitá krása hor
Violka skalní, nenápadná horská rostlina, zaujme svými fialovými, žlutými či modrými květy. Tato trvalka zdobí travnaté svahy a horské louky, kde se stává potravou nejen pro opylovače, ale také inspirací pro milovníky přírody. Její schopnost růst v nehostinných podmínkách horského prostředí symbolizuje odolnost a krásu přírody.
Oba tyto druhy jsou zástupci biodiverzity, kterou je důležité chránit. Při pozorování těchto pokladů nezapomínejme na úctu k jejich prostředí, aby se mohly těšit nejen nám, ale i budoucím generacím.
Skokan zelený (Rana esculenta) je obojživelník rozšířený po celé Evropě. Tento druh je známý svou schopností žít ve sladkovodních prostředích, jako jsou rybníky, jezera a mokřady. Skokan zelený je výsledkem křížení dvou jiných druhů žab – skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae). Tento hybridní druh je ceněn nejen pro svůj ekologický význam, ale v některých oblastech i jako kulinářská pochoutka.
Trpasličí leknín (Nymphaea pygmaea) je naopak drobná vodní rostlina původem z Asie. Tento leknín vyniká malými, elegantními květy a kompaktním růstem, díky čemuž je ideální volbou pro okrasné jezírka a malé vodní plochy. Květy mohou být bílé, růžové nebo světle žluté a často se otevírají během slunečných dnů. Rostlina také poskytuje útočiště drobným vodním organismům, včetně pulců a hmyzu.
Skokan zelený a trpasličí leknín mohou tvořit harmonické společenství v zahradních jezírkách. Skokan využívá listy leknínů jako platformu pro odpočinek nebo lov hmyzu, zatímco lekníny přispívají k udržení kvalitní vody a estetického vzhledu jezírka. Tato kombinace je dokonalým příkladem biodiverzity a rovnováhy v přírodním prostředí.
Křivka obecná (Loxia curvirostra) je fascinující pták známý svým jedinečným zobákem, který má tvar kříže. Tento tvar zobáku je přizpůsoben k tomu, aby mohl snadno odstraňovat semena z kuželů borovic a smrků, které jsou hlavní potravou tohoto druhu. Křivka obecná je častým návštěvníkem jehličnatých lesů, kde často hledá potravu na větvích smrku, který je pro něj ideálním zdrojem.
Když Křivka usedne na větev smrku, jeho silný, křížovitý zobák mu umožňuje snadno přistupovat k semínkům, která jsou umístěna hluboko v šiškách. Tento pták má schopnost přizpůsobit se různým druhům jehličnatých stromů, což je činí důležitými pro rovnováhu ekosystémů, ve kterých žijí. Větve smrku, které jsou pokryty kužely, poskytují nejen potravu, ale také skrýš a místo pro hnízdění pro mnoho dalších druhů ptáků.
Křivka je tedy nejen jedinečný svou adaptací na specifické potravní zdroje, ale také hraje důležitou roli v udržování zdraví jehličnatých lesů.
Volavka popelavá je velký druh ptáka z čeledi volavkovitých, který se vyskytuje v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Tento majestátní pták dosahuje výšky až 1 metr a rozpětí křídel může být až 2 metry. Její peří je převážně šedé s bílými a černými odstíny, což jí dává elegantní vzhled. Volavky popelavé mají dlouhý krk a silný, zlatavý zobák, který používají k lovení ryb a menších vodních živočichů.
Tento druh je známý svou trpělivostí při lovu. Často stojí dlouhé minuty v tichu a čeká na správnou příležitost k ulovení kořisti. Volavky popelavé preferují mělké vodní plochy, jako jsou jezera, řeky nebo rybníky, ale lze je nalézt i na pobřežích moří.
Volavky popelavé jsou známé svou schopností migrovat na dlouhé vzdálenosti, přičemž na podzim se vydávají na jih, aby přečkaly zimní měsíce v teplejších oblastech. Jejich hnízda najdeme ve větvích stromů nebo na vysokých sloupech, kde samice kladou 3–5 vajec. Po vylíhnutí se mláďata otec stará o potravu a ochranu.
I když je volavka popelavá považována za běžného ptáka v mnoha oblastech, její populace může být ohrožena znečištěním vodních ploch a ztrátou přirozených stanovišť.
Rys ostrovid (Lynx lynx) je jedním z nejkrásnějších a nejtajemnějších predátorů evropských lesů. Tento středně velký kočkovitý savec je známý svou schopností pohybovat se tichým krokem a vysoce vyvinutým zrakem, který mu umožňuje lovit za šera a v noci.
Rys ostrovid se vyznačuje charakteristickým vzhledem, s dlouhými ušima, na jejichž vrcholu se nacházejí černé štětiny, a hustou srstí, která mění barvu podle ročního období. V zimě je jeho srst světlá a hustá, zatímco v létě přechází do tmavších odstínů. Tento šelma je přizpůsobena životu ve chladných a lesnatých oblastech, kde se skrývá ve stínech stromů a křovin.
Je to samotář, který si vytyčuje rozsáhlé teritorium, jež si pečlivě chrání. Jeho hlavní kořistí jsou srnci, jeleni, divoká prasata a menší zvířata, jako jsou zajíci nebo ptáci. Rys loví svou kořist tiše a nepozorovaně, díky čemuž se stal mistrem nočního lovu.
I přesto, že rys ostrovid kdysi obýval široké území Evropy, jeho populace v minulosti kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí silně poklesla. V posledních desetiletích se však rys začal vracet, zejména díky ochranářským snahám a projektům na zajištění jeho životního prostoru. Tento návrat je důkazem toho, že příroda se dokáže regenerovat, pokud je jí poskytnuta šance.
Rys ostrovid je symbolem krásy a síly evropských lesů a jeho přítomnost v přírodě je důležitá nejen pro udržení rovnováhy v ekosystému, ale i pro zachování biodiverzity.
Jelen evropský (Cervus elaphus) je majestátní zvíře, které je jedním z největších a nejznámějších zástupců jelenovitých. Vyskytuje se v lesních oblastech Evropy, Asie a Severní Afriky, přičemž v České republice je poměrně běžný, zejména v lesních rezervacích a přírodních parcích.
Samci jelena, známí svými mohutnými parohy, mohou vážit až 300 kg a dosahovat výšky v kohoutku až 1,3 metru. Parohy, které jsou každoročně svrhávány a znovu dorůstají, jsou u samců používány nejen při soubojích o samice, ale také jako symbol síly a zdraví.
Jelen evropský je býložravec a jeho strava zahrnuje širokou škálu rostlin, včetně trávy, keřů, listí a ovoce. Je to zvíře, které je velmi citlivé na změny prostředí a pro svou reprodukci vyžaduje klidné lesní oblasti. V období říje, na podzim, se samci předvádějí, vydávají charakteristické „řvaní“ a vytvářejí silné zvukové signály k přitahování samic a k odstrašení konkurentů.
Jeleni mají důležitou roli v ekosystémech, kde přispívají k udržování rovnováhy mezi rostlinstvem a zvířaty. V některých oblastech, kde je jejich populace příliš vysoká, mohou však způsobovat škody na lesních porostech, což vede k regulaci jejich počtu.
Celkově je jelen evropský symbolem divoké přírody a je oblíbeným objektem lovu i pozorování ve volné přírodě.
Francouzská Antarktida - poštovní známky
Kyrgyzstán - poštovní známky Kyrgyz Express Post
Burundi - poštovní známky. (*VV) - na známce 24I oválná rýha v papíru od matrice přetisku - výrobní vada Lev (Panthera leo): Král savany a jeho tajemství Lev, majestátní šelma známá jako král zvířat, je symbolem síly, odvahy a ...